Mám dvě zprávy. Jednu dobrou, jednu špatnou.
Sešla jsem se s Dominikem o velké přestávce. Neměla jsem v plánu s ním vést vůbec jakoukoli konverzaci.
Naléhal tak dlouho s otázkou, "Co se děje?" dokud jsem mu neodpověděla.
"Lhal jsi mi, to se děje!" vykřikla jsem bez rozmyšlení na celou chodbu. Zarazil se a vykulil na mě oči. Mlčel. "Řekl jsi mi, že jedete ve středu pryč, Týna tě ale viděla se objímat s nějakou blondýnkou u nádraží. Myslíš si, že jsem až tak hloupá?" on se však pousmál a ihned namítl "Ali, to ale byla moje nevlastní ségra!" začal se smát. Já však vůbec nic nechápala. Dominik mi začal vše vysvětlovat: "Jana jela na roční pobyt do Irska a ve středu ve tři hodiny odjížděla. Jen jsem se s ní loučil! Asi jsi to špatně pochopila.."
Já mlčela. Koukala jsem na něj upřeným pohledem, nevěděla jsem, co na to říct.
"Říkal jsi ale, že jedete s rodiči pryč!" hájila jsem svojí pravdu. "To jo, měli jsme zaparkovaný auto před nádražím, jeli jsme odsud rovnou k babičce na Kladno." "Vážně?" "Ano! Zeptej se klidně rodičů, napiš ségře, babičce, komukoli, jen se na mě prosím nezlob,..!"
"Dobře, věřím ti." nedůvěřivě jsem se usmála. On taky, mile. Byla jsem tak ráda, že opět vidím jeho úsměv, byla jsem ráda, že to nebyla pravda.
Jedna věc mi ale vrtala hlavou. Týna říkala, že ho viděla v pět, kdy jsme spolu měli původně jít ven, jeho sestra ale odjížděla ve tři. Ještě jsem se ho zeptala, jestli to bylo opravdu ve tři hodiny. Odsouhlasil. Bylo mi tedy jasné, že ten, kdo mi lhal, byla Týna. Chtěla nás nejspíš s Dominikem rozhádat, což se jí mimochodem povedlo. Ale vše mi vysvětlil a rovnou se zeptal, jestli bych nechtěla zítra někam po škole zajít, což jsem jednoznačně neodmítla!
Byla jsem však stále naštvaná. Na Týnu. Což je vlastně ta špatná zpráva. Že mi vlastně lhala ona.
Po škole jsem jela hlídat Miu, pomalu se z nás stávají kamarádky. Dokonce se už i naučila aportovat míčky! Došla jsem pro tenisový míček, pevně jej stiskla, a hodila jej na konec chodby. Jako kdybych si házela s Týnou a její malinkou lží, malá, ale doletí daleko a vše povalí.
Jak mi to asi zítra vysvětlí,..
„Kdo má tak málo fantazie, že své lži musí opírat o důkazy, měl by raději rovnou mluvit pravdu.“
Oscar Wilde
Žádné komentáře:
Okomentovat